Vše o přepravě koní - legislativa a praxe

Petr Bureš (konzultace MVDr. Petra Tomanová), 6.3.2008

Článek použit s laskavým svolením autora Petra Bureše, zdroj: www.sdruzenirozcestnik.cz

Na základě norem platných v Evropské unii, musí každý přepravce nebo průvodce při přepravě živých zvířat mít mimo jiné i osvědčení o odborné způsobilosti. To v našich podmínkách získá na základě dvoudenního kurzu. Tyto kurzy pořádají autorizovaná školicí střediska. Na školení jsem se za naše sdružení vydal já. Koně vozím už drahnou dobu, nicméně o existenci tohoto předpisu jsem nevěděl nic i přesto, že je platný od 5.1.2007. 

Zvolil jsem kurz na Státním veterinárním ústavu Praha. Bylo to relativně nejblíže a z uvedených školicích zařízení to vypadalo nejlépe. Cena kurzu je 2.350 Kč. V této ceně jsou zahrnuty školicí materiály, teoretická i praktická část kurzu a dva obědy. Je možné si objednat další doplňkové služby jako je ubytování a snídaně. 

Školicí středisko je v úplně nové budově v Prazev 6 - Lysolaje. Před budovou se třepotá vlajka EU, takže každému musí být ihned jasné odkud vítr vane (a nejen proto, kam míří ta vlajka :-)). První den byla na programu teroretická příprava. Dostali jsme k dispozici výňatky z příslušných zákonů, formuláře a další potřebné materiály. Přednášející s námi během prvního dne prošli výňatky ze zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči, zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, vyhlášku č. 193/2004 Sb., o ochraně zvířat při přepravě, dále nařízení Vlády ČR č. 27/2002 Sb., o organizaci práce a pracovních postupů při chovu zvířat a zejména evropský předpis nařízení Rady (ES) č. 1/2005. Posledně jmenovaný předpis má dvě prvenství. Je nejdůležitější (např. v rozporu s národními zákony nebo předpisy je nadřazený) a nejchaotičtější (vysvětlím dále v textu). Přednášející se nám pokusili objasnit jednotlivé formulace, které předpisy obsahují a jak je třeba se k nim postavit v praxi.    

Původně jsem chtěl udělat jen jednoduchý zápis ze školení, tak jak to máme ve zvyku, když si píšeme kroniku pro sdružení. Během dne jsem ale názor změnil. Předpisy jsou natolik nepřehledné a složité, že jejich pochopením jsem ztratil poměrně dost času už na školení, další jsem ztratil teď při hledání na internetu a spoustu informací, které jsem nikde nemohl najít, mi řekli přímo lektoři. Za takové situace by byla asi škoda nezpracovat problematiku pro obyčejné lidi - koňáky, tedy zejména pro vás, naše čtenáře. 

Složitost celé problematiky spočívá v tom, že platí jednotné předpisy pro velkého přepravce, který jezdí po Evropě čtyřpatrovým kamionem na prasata a pro Pepu ze Strakonic, který vozí do Budějovic v pickupu akvarijní rybičky ( a to nepočítám Lojzu, který je bagrista z Třeboně a jednou za rok se třikrát otočí v Praze vejtřaskou s vánočními kapry). My jsme se na kurzu učili legislativu kompletní, tedy tak, abychom mohli vozit úplně cokoliv a kamkoliv. Následující řádky budou tedy oproštěny od předpisů, které se nevztahují na koně! Dále jsem si řekl, že by bylo vhodné problematiku doplnit o záležitosti uvedené v silničním zákoně, tedy problematiku řidičských průkazů, hmotností vozidel a přívěsů apod. Měli byste tak získat kompletní představu o tom, co všechno musíte splnit, abyste mohli převážet své miláčky.     

Z hlediska většiny norem je kůň veden jako hospodářské zvíře. Jedinou výjimku tvoří Zákon o ochraně zvířat, kde se rozlišuje, jestli je kůň hospodářské zvířře nebo zvíře v zájmovém chovu. Za hospodářské zvíře lze pro účely přepravy koně považovat vždy, pokud jeho převozem sleduji dosažení určitého zisku, což je i mašle na hobby závodech (v extrémním případě i anticena pro největší herku). Pokud mi kůň nevydělává, ani jeho chovem nesleduji žádný prospěch a mám ho pouze pro radost a převážím ho např. proto, že s ním chci jet na dovolenou, pak je to zájmový chov. Podmínky pro přepravu se v těchto dvou případech velmi zásadně liší.

Nyní se dostávám k tomu, proč celá tato složitá legislativa vznikla. Na počátku nového tisíciletí se v Evropě, díky otevřenému trhu, rozmohl obchod s jatečnými zvířaty. Ta byla často bez jakýchkoliv pravidel (byť jen intuitivních pravidel slušného zacházení) převážena a držena mnoho desítek hodin v nevhodných přepravnících. Stovky a tisíce kusů dobytka, prasat a bohužel i koní umíraly bez pomoci v nelidských podmínkách na středoevropských dálnicích hladem, žízní, udušením, stresem nebo ušlapáním. Smutné prvenství v tomto špinavém obchodě neslo Polsko, které vysílalo ze svého území "transporty smrti" do celé Evropy. Vznik velmi tvrdých evropských předpisů na sebe nenechal dlouho čekat. Díky těmto předpisům je dnes schopen  mezinárodní přepravu hospodářských zvířat legálně provozovat opravdu málokdo. Navíc díky obrovským sankcím si dnes málokdo riskne přepravovat bez povolení a bez dodržení příslušných norem.  

Teď už konkrétně. Z předchozího odstavce je jasné, že předpisy se snaží chránit zejména hospodářká zvířata přepravovaná na delších trasách. Z tohoto důvodu dělíme přepravu zvířat do několika kategorií. Přeprava do 50 km, přeprava nad 65 km a přeprava delší než 8 hodin, v evropských normách nazvaná jako "dlouhotrvající přeprava". Dále rozlišujeme, jak jsem psal výše, zda je přepravováno hospodářské zvíře nebo zvíře ze zájmového chovu. Vrátím se ještě ke vzdálenostem. Z mého pohledu je v tom trošku chaos právě na hranici 50/65 km. Údajně došlo k částečné změně legislativy z 50 km na 65 km, ale nějak to není vyřešené ve všech předpisech.  Některé předpisy tak hovoří o 65 km a jiné o 50 km.

Podmínky pro přepravu shrnu v následujícím soupisu:

Koně v zájmovém chovu

Platí zde prakticky obecná pravidla pro přepravu. Z hlediska platných norem se jedná o to nejnutnější, co musíte splnit při přepravě koně, menší nároky už neexistují. Bez splnění těchto podmínek nesmíte za žádných okolností vyrazit na cestu.

• zvíře musí být pohyblivé a schopné přepravy (nelze přepravovat nepohyblivá, zraněná zvířata, novorozence, u kterých ještě není zahojený pupek, vysokobřezí samice nebo samice do týdne po porodu, neodstavené hříbě bez matky)
• přepravník (většinou přívěs) musí být homologovaný pro přepravu koně, nesmí být poškozený a musí splňovat všechny podmínky dané výrobcem, právními předpisy při přepravě zvířat a být řádně označený tabulkou "transport živých zvířat"
• alepsoň jedna osoba z personálu přepravující koně musí mít splněnu odbornou způsobilost (zkoušky z tohoto kurzu)
• vozidlo musí splňovat podmínky tažení přívěsu (maximální hmotnost přívěsu v OTP přívěsu musí být menší nebo stejná než max. povolená hmotnost pro tažné zařízení vozidla - najdete v OTP vozidla)
• řidič musí mít příslušné řidičské oprávnění (jeden výklad zákona stanovuje kategorii B-E, jiný výklad C-E. Dle mého názoru se jedná o chybu v zákoně, kde se v popisu kategorie B-E vytratila formulace, že je rozhodující hmotnost soupravy a ne tažného vozidla)

Všechny předpisy o přepravách delších než 50/65 km nehovoří o zvířatech určených k zájmovému/nekomerčnímu účelu. Pouze Evropská norma se zmiňuje obecně v tom smyslu, že "registrovaní koňovití" přepravovaní za jiným než obchodním účelem, což je výše uvedené "zvíře zájmového chovu" z české legislativy, mohou být přepravováni za podmínek, které se více či méně odchylují od obecných pravidel pro jateční, chcete-li hospodářská zvířata. Pokud tedy povezete na Slovensko nebo do Holandska svého mazlíčka, stačí pokud splníte výše uvedené podmínky a případně se odkážete na tento odstavec (Nařízení rady (ES) č. 1/2005 L3/3 (21)).

Složitosti nastávají teprve nyní!

Koně v kategorii hospodářská zvířata

Pokud cestujete na jakékoliv závody, svod, výstavy, plemenitbu nebo pokud vezete cizího koně jakožto soukromý dopravce, platí pro vás tato pravidla. Navíc musíte pochopitelně splnit výše uvedená pravidla pro krátké přepravy/přepravy zvířat v zájmovém chovu. Odkazy na formuláře a další potřebné dokumenty naleznete na konci článku v odkazech. 

• do 50/65 km od začátku cesty
• platí stejná pravidla jako v případě krátkých cest a k tomu ještě navíc:
• registrace/povolení přepravce živých zvířat od KVS, do jehož obvodu spadáte, typ I (vydává se na základě předložení osvědčení o odborné způsobilosti, výpisu z rejstříku trestů, seznamu dopravních prostředků, kopie technických průkazů, prohlášení o vybavenosti dopravními prostředky. Dostanete přidělené registrační číslo. Tato operace je zdarma, je třeba jen vyplnit příslušnou žádost, na základě které je přepravce zanesen do databáze KVS a EU, je platné 5 let od vystavení)
• přepravce musí mít ve vozidle následující doklady: průkaz koně, vyplněný rejstřík vozidla pro přepravu zvířat (archivovat 3 roky), Osvědčení o způsobilosti pro řidiče a průvodce, Povolení dopravce typ I, příručku osvědčených postupů
• ve vozidle by měly být technické prostředky pro nucenou porážku přepravovaného zvířete (nástroj na omráčení, nástroj na vykrvení, technické prostředky pro zabránění úniku krve mimo vozidlo. EU legislativa o tom nehovoří, v národní to není striktně nařízeno, pouze o tom hovoří jako o jedné z možností a to vždy pouze v krajních případech)   

• cesta trvající déle než 8 hodin
• povolení dopravce živých zvířat od KVS typ II (na základě žádosti vydá zdarma KVS, je platné 5 let od vystavení)
• osvědčení o schválení dopravního prostředku (na základě fyzické prohlídky vydává KVS, vozidlo musí splňovat podmínky pro uložení krmiva, zásobník vody, konstrukce atd.)
• ve vozidle musí být zpracovány nouzové plány (podchyceny musí být základní nouzové situace, zejména kontakty na příslušné orgány a případně veterinární lékaře podél cesty)
• musí být vedena kniha jízd pro přepravu zvířat (s knihou jízd jak ji známe, např. ze služebních aut nemá tento dokument nic společného, je to speciální 5 stránkový formulář, vždy pouze pro jednu jízdu, který je přepravce v kopii povinen archivovat 3 roky)
• mimo všech předchozích povinností musí být, pro neregistrované koňovité, vozidlo vybaveno satelitním navigačním systémem s možností záznamu trasy

Obecné postřehy: Uvedené normy obsahují často úplně stejná ustanovení, řečená pouze jinými slovy. Předpisy se tak často dublují, což ještě není tak zlé, ale často si odporují nebo říkají něco jiného. Pak je třeba se zachovat podle evropského nařízení, které je nadřazeno národním normám. Koně a vlastně všechna zvířata se smějí přepravovat pouze takovým způsobem, který jim nepůsobí bolest, utrpení, neomezuje je nepřiměřeně v pohybu a jejich umístění v přepravnících musí být takové, aby si za normální jízdy nemohla způsobit zranění nebo nepřišla k újmě na zdraví (šok, podchlazení atd.). Do přepravy nelze brát koně nepohyblivé/nemocné, neodstavená hříbata, klisny ve vysokém stádiu březosti, nelze přepravu realizovat při příliš vysokých nebo naopak nízkých teplotách (přesně stanoveno). Během přepravy je nutné zvířata pravidelně kontrolovat, zda nestrádají, je nutné jim zajistit potřebnou podestýlku, krmení a přístup k vodě a to zejména při déle trvajících cestách. Přepravní vozidlo je nutné pravidelně dezinfikovat a vést o tom záznamy do Rejstříku vozidla. Většinu záznamů je nutné 3 roky zpětně archivovat pro případnou kontrolu.

Sankce a kontroly: Kontroly dodržování těchto předpisů provádí orgány KVS při nakládce, během přepravy (spolu s PČR neo MP) nebo při vykládce zvířat na místě určení a na svodech. Při jejich porušení může chovatel nebo přepravce dostat vyměřenou pokutu až do výše 500 tis. Kč a zákaz činnosti až na 5 let (nejvyšší možné sankce pro správní delikty, soukromé osoby mají sankce nižší).

V následující části jsem připravil seznam otázek, na které byste se asi po přečtení výše uvedených řádků mohli zeptat. Řada otázek mě napadla dnes při kurzu a na některé se zeptali kolegové, kteří jsou ve stejném běhu kurzu. Budu rád, když se mě zeptáte mailem na něco, co napadne vás. Dokud mám ty zákony v hlavě, jsem si téměř jistý, že vám budu umět odpovědět nebo alepoň budu vědět, koho se zeptat.

FAQ - často zmiňované otázky:

1. Mám doma kobylku. Mám k ní jen průkaz koně, kde není jasná část původu. Spadá mezi "registrované koňovité"?

• ANO! Legislativa ČR neumožňuje chovat koně v kategorii "neregistrovaný koňovitý". Z hlediska evropských norem jsou všechny koně v ČR registrovaní. A pokud nejsou, pak chovatel, kterému se narodilo hříbě a nenechal ho registrovat, zanedbal základní povinnost a už jen tím porušuje české zákony.

2. Kamarádka jela na dovolenou a já se jí starám o koně. Vyplývají z toho pro mě ze zákona nějaké povinnosti?

• ANO! Z pohledu zákona jste chovatel a jako takový máte celou řadu povinností a odpovědností. Vyplývají zejména ze zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči. Projděte si hlavně §4 a §5.

 3. Proč mám mít v autě prostředky na nucenou porážku? Usmrtit zvíře může přece jen veterinář.

• NE! Toto tvrzení se nezakládá na pravdě. Jako přepravce musíte absolvovat odborné školení, na kterém jste proškolen (-a) mimo jiné i z ustanovení zákona č. 246/1992 Sb., o ochraně zvířat. Tento zákon vás činí plně odpovědným (-ou) za to, že zvíře nebude během přepravy týráno. Těžké zranění, které si způsobí zvíře během přepravy nebo prudké zhoršení zdravotního stavu, který by měl za následek nepřiměřené utrpení zvířete, je považováno za stav, který jste jako přepravce povinen v mezním případě řešit nucenou porážkou (neplést s utracením, to provádí jen veterinář).

4. Můj kůň dostal koliku. Veterinář nebyl schopen problém vyřešit a doporučil mi operativní řešení na klinice v Brně. Ale kůň vypadá hrozně, nevím jestli cestu vydrží. Takové zvíře přeci nelze přepravovat 300 km  daleko!

• NE! Koně naložte a jeďte co nejrychleji na kliniku! Zákon i evropské předpisy myslí i na alternativu, kdy se jedná o převoz zvířete k veterinárnímu ošetření. Musíte zajistit pouze to, aby si kůň nepřivodil během cesty další zranění, musíte ho často kontrolovat a v případě nutnosti mu umožnit, aby si mohl v přepravníku lehnout.  

5. Mám hrozně paličatou klisnu. Pokaždé, když jedeme na závody, tak se jí nechce do přívěsu. Když už to opravdu jinak nejde, zavolám našeho údržbáře, ten vezme lopatu a párkrát ji praští přes zadek nebo kopne do břicha a kobyla do přívěsu vleze.

• Dopouštíte se protiprávního jednání! Porušujete jak evropské tak národní předpisy. Vystavujete se vysokým sankcím a můžete být souzen (-a) podle zákona č. 246/1992 Sb., o ochraně zvířat. Na základě případného odsouzení vám bude proveden doživotní zápis do rejstříku trestů, můžete být pokutován (-a) velmi vysokou pokutou a odsouzen (-a) k propadnutí věci (koně). Z pohledu evropské  normy nesmíte při nakládce použít ani elektrické biče ani žádnou jinou formu násilí jako např. nepřiměřenou formu tlaku na citlivá místa, zavěšování zvířat, tahání zvířat za uši, hlavu, končetiny, ocas apod.

6. Můj hřebec v přepravníku vždy přetrhne úvazek nebo ohlávku. Koupila jsem mu hodně bytelnou ohlávku z umělých vláken, vážu ho na řetěz a je pokoj. Je to tak správně?

• Podle zákona neporušujete žádné nařízení. Řetězu nesmíte použít pouze když vašeho koně do přívěsu nakládáte. Pokud ale volíte takovýto způsob úvazku, musíte zvýšenou měrou dbát na to, aby při přepravě nedošlo ke zranění. Vy jako chovatelka byste pak mohla být obviněna z týrání. 

7. Jezdím na závody se dvěma koňmi. Jedna je kobyla, druhý je hřebec. Jsou ale jako brácha se ségrou, nikdy v přepravníku neměli žádný problém. Slyšel jsem, že se to ale nesmí. 

• Máte pravdu v tom, že hřebci musí být přepravováni odděleně od klisen. Nařízení upravuje zejména evropská norma. Zárověň ale tato norma, včetně národních ekvivalentů, umožňuje výjimku pro zvířata, která jsou na sebe navyklá nebo přepravu bez problémů snáší. Výjimku z této výjimky :-) tvoří případ, kdy je klisna v říji, pak ji musíte přepravovat odděleně. Pokud tedy pohlídáte říji, jezděte takto dál.     

8. Koukala jsem do zákona a píše se tam o řadě pravidel, které musí splňovat "hospodářství". Jsem ráda, že mám svého koně v kůlně a nemusím to splňovat.

• Mýlíte se! Z pohledu zákona je hospodářstvím jakýkoliv objekt, kde je chováno hospodářské zvíře nebo zvíře zájmového chovu. Přečtěte si zákony znovu a dbejte na to, aby vaše kůlna splňovala nutná ustanovení zákona. KVS je oprávněna vás zkontrolovat a v případě zjištění nedostatků i pokutovat.

Použité zkratky:

• KVS - Krajská veterinární správa
• EU - Evropská unie
• OTP - Osvědčení o technickém průkazu vozidla (malý techničák)
• PČR - Policie ČR
• MP - Městská policie

Na závěr celého povídání bych ještě rád znovu zdůraznil, že to, co jste si nyní přečetli, je pouze výtah nejdůležitějších a pro laiky nejzajímavějších částí předpisů. Přepravce musí být vybaven znalostí mnohem širší, protože všechny normy obsahují řadu podrobností, které je zbytečné v tomto textu uvádět. Pro opravdu vyčerpávající informace doporučuji přečíst příslušné normy, na které naleznete dole pod článkem odkazy nebo se přímo zúčastnit kurzu pro přepravce.

Užitečné odkazy: 

• Předpisy:
• Nařízení Rady (ES) č. 1/2005 o ochraně zvířat během přepravy
• Zákon č. 66/1999 Sb., o veterinární péči a změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon)
• Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání
• Vyhláška 193/2004 Sb., o ochraně zvířat při přepravě
• Nařízení Vlády č.27/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci související s chovem zvířat
• Formuláře, příručky a další užitečné odkazy
• Žádost o povolení dopravce živých zvířat podle Nařízení Rady (ES) č. 1/2005 TYP I a TYP II
• Výpis z rejstříku trestů
• Příručka osvědčených postupů (slouží i jako Prohlášení o vybavenosti dopravními prostředky)
• Osvědčení o způsobilosti řidiče a průvodce
• Rejstřík vozidla pro přepravu zvířat
• Označení vozidla přepravujícího živá zvířata
• Žádost o osvědčení o schválení dopravního prostředku pro dlouhé cesty (nad 8 hodin)
• Doporučení č. R (87) 17 Výboru ministrů členských států k přepravě koní, přijaté dne 17.9.1987
• Žádost o registraci přepravce, Registrační list dopravce, Seznam silničních dopravních prostředků
• Kniha jízd - Poučení, str.1, tr.2, str.3, str.4, str.5

PoděkováníJeště než se úplně rozloučíme, bych velmi rád poděkoval paní MVDr. Petře Tomanové. Ta byla jednou z lektorek kurzu, propůjčila se k přečtení tohoto článku a opravila mi v něm faktické chyby, které jsme tam měl. Tím lze říci, že informace zde napsané opravdu odpovídají skutečnosti.

Poznámka (8.3. 2008):Paní doktorka Tomanová svou nabídku vzala velice vážně a na návrh mého textu se vrátil několikastránkový rozsáhlý komentář s opravou faktických i pravopisných :-) chyb. Kterých tam bylo více zmiňovat nebudu, to je mezi mnou a paní doktorkou a tak to i zůstane. :-) V článku jsem opravil vše, co tam bylo chybně, nepřesně nebo neúplně. E-mail však obsahoval i řadu informací, které jsem v kurzu nezachytil, byly řečeny "mezi řádky" nebo díky militantnímu osazenstvu kurzu nebyly řečeny vůbec. Asi by byla škoda se s vámi o ně nepodělit.

Mezi velmi důležité informace patří neoficiální vyjádření, na které se nelze spolehnout, protože není nikde popsané v platných zákonných normách. "Lapidárně vyjádřeno, při přepravě koní v zemích ES je zatím (info z 1/2007) respektováno písemně vyjádřené pravidlo, že k přepravě koní "zájmových", registrovaných pro parkury a dostihy, v přívěsných vozících s max. počtem 2 koní, není zatím potřeba schválení dopravce, schválení vozidla ani osvědčení osoby o způsobilosti řidiče a průvodce. Taková přeprava je považována za přepravu, která nemá obchodní charakter. Podle praktických zkušeností k přepravě dopr. prostředky nad počet 2 koní jsou tyto dokumenty požadovány. Od roku 2008 bude požadováno, aby pro takové vozidlo měl řidič příslušné osvědčení. Nebude postačovat, aby osvědčení měl jen průvodce". Jak s touto informací naložit, nechám na každém z vás.

Benevolence, se kterou budou postupovat kontrolní orgány bude závislá vždy na konkrétním člověku. Co požadují předpisy, jste se dočetli výše a při mezinárodní přepravě je vřele doporučuji dodržovat. Pak už stačí se jen spolehnout na obyčejnou lidskou slušnost a věřit tomu, že až povezete koně na závody, kde bude člověk z KVS kontrolovat přepravní podmínky, tak bude postupovat zejména s ohledem na přepravovaná zvířata. Ne s ohledem na zákony, které tvoří úředník od zeleného stolu s představou kamionu utýraných prasat.

Pokud narazíte na paní doktorku Tomanovou, která tuto terénní činnost také provádí, dám hlavu na špalek za to, že po vás žádné zbytečnosti chtít nebude. Pokud však bude mít váš kůň na zádech šrámy po bití nebo bude odřený od ostrých hran v přívěsu, jsem si skoro jistý, že budete mít problémy a tak je to podle mě správně. Kůň je živá bytost a řada lidí si ho bohužel plete s cvičebním náčiním nebo pomůckou k výhře trofeje. Pro takové lidi tu máme tvrdé zákony, na jejichž základě může kontrolní orgán zakročit.